Důležitá obchodní jednání se mohou probírat i u jídla, zejména pak u večeře. Není proto na škodu, seznámit se alespoň se základy arabské kuchyně.
Halal a haram
Korán rozlišuje potraviny, které jsou „halal“ (arabsky dovolené, přípustné, způsobilé) a „haram“ (zakázané, nepřípustné). Halal jsou v podstatě veškeré potraviny rostlinného původu (kromě rostlin jedovatých a omamných) a mořští živočichové, kteří mají šupiny.
Haram je hlavně vepřové maso a všechny výrobky z něho (uzeniny, želatina, sádlo, špek), stejně tak není dovoleno pít alkoholické nápoje. Věřící muslimové konzumují jen maso zvířat, která byla rituálně zabita a vykrvena. V praxi to znamená, že je živé zvíře bez omráčení podříznuto a nechá se veškerá krev odtéct. Zvířecí krev je totiž označena jako „haram“ a nesmí se požívat ani jako součást masa. Podobně jako u košer potravin a nápojů jsou i potraviny vyhovující přísným islámským příkazům certifikované a označené logem “halal food”. Při přípravě halal jídel je nutné striktně oddělovat pracovní plochy i používat jiné pracovní pomůcky. V arabských zemích se jako novinka začaly prodávat barevně odlišené nože a prkénka na přípravu halal jídel.
Pestrá paleta jídelníčku
Arabové, pokud není ramadan, většinou jedí dvě teplá jídla denně. Jídlu se přikládá velký význam, stoluje se s celou rodinou a mnoha přáteli. Oblíbené jsou mezze, teplé a studené malé předkrmy. Na slavnostním stole někdy napočítáte až 80 druhů. Jsou to pasty z luštěnin, oblíbené jsou hlavně cizrna, fazole a čočka, nakládaná zelenina, arabské tataráky-kibbeh, grilovaná zelenina a podobně. Vepřové maso v arabské kuchyni zastupuje jehněčí, skopové, hovězí a drůbeží maso. V typické domácí kuchyni je však většina jídel bezmasých. Hojně se upravuje zelenina – lilky, okra, brambory, paprika a rajčata. Zelenina se plní, zapéká nebo podává s různými omáčkami na bázi jogurtu. Maso i zelenina je kořeněno pro nás nezvyklými kořenícími směsmi, které je Evropan zvyklý nalézat spíše v dezertech. Skořice, muškátový květ, badyán nebo hřebíček, stejně tak jako římský kmín a koriandr však ve spojení s česnekem a pálivou harissou vytvářejí úžasnou harmonii chutí. Jako příloha i hlavní jídlo se podává kuskus, bulgur a rýže. Na stole nesmí chybět arabský chléb – pita. K přípravě jídel se používá vynikající pomůcka, kameninový hrnec s vysokou kuželovitou poklicí – tajine. Jídlo se zde pomalu a stejnoměrně dusí.
Jemné, tažené těsto filo spolu s medem, máslem, ořechy nebo mandlemi je základem nejznámějšího dezertu – baklavy. Velmi sladká je i halwa, sladká pasta ze sezamu s ořechy a ovocem. V mnoha dezertech dominují datle, kterých je v arabské kuchyni několik desítek druh. Pije se horký, velmi sladký zelený čaj mathé s několika lístky máty, nebo jen mátový čaj. Nelze zapomenout na gahwu – silnou arabskou kávu vařenou v džezvě a ochucenou kardamonem.
Stolování
V tradičním pojetí se pokrmy servírovaly v miskách na ubrus, který ležel buď na koberci, nebo na nízkém stolku. Strávníci se „uvelebili na polštářích“ a jídlo si brali z misek pravou rukou, většinou za pomoci kousků chleba. Dnes se ale takové stolování vidí v arabských zemích čím dál řidčeji. Ve stolování převládl klasický evropský způsob, kdy se jí příborem. Zvlášť při jednání se často jí; neodmítejte a snězte, kolik můžete.
Slovníček arabské kuchyně: http://www.shadiabelly.eu/cz/zajimavosti/prectete-si/arabska-kuchyne